Konec starých časů

Jaroslav Žák je českým čtenářům důvěrně znám jako autor nesmírně populárních humoristických knížek (Študáci a kantoři, Z tajností žižkovského podsvětí, Dobrodružství šesti trampů), případně jako scenárista bezmála „kultovních“ studentských komedií Cesta do hlubin študákovy duše a Škola základ života. V dvoudílném románu Konec starých časů, který zůstal v rukopise až do listopadu 1989, však Jaroslav Žák bez nadsázky překročil svůj stín a vytvořil barevné, mnohovrstevné plátno, zachycující události února 1948 a následujícího období na malém městě. Autor precizně zachycuje jakési nestvůrné panoptikum, hrůzyplný, avšak zároveň směšný karneval, absurdní hemžení doprovázející politický převrat, aniž by rezignoval na svůj vytříbený vtip a pověstný smysl pro humor. Jeho zábavná a přitom hrůzná společenská groteska se řadí k nejzajímavějším dílům svého žánru – lze ji bez váhání přirovnat k Haškovu Švejkovi či Škvoreckého Zbabělcům.

Vrcholný román Jaroslava Žáka o bolševickém převratu v únoru 1948 na malém městě.